Máme schováno docela dost retro hraček. Po bráchovi vláčky TT (analogové, nejdou k nim dneska dokoupit komponenty, tak je dostal starší na (do)hraní), angličáky (to už je skoro k někomu do sbírky, protože to jsou matchbox ze sedmdesátých let, babička nám je vozila ze západního německa), komplet stavebnice jakoby panely, ze kterých se staví domy (paneláky) - netuším, jak se jmenuje, jen vím, že je z NDR, a moje chlouba - komplet nádobíčko vč.hrnečků, příborů a potravin pro minipanenky koupené v NDR v osmdesátých (asi je to tou nostalgií, ale takhle dokonalé nádobíčko jsem prodávat neviděla). Pak malá plastová zvířátka (dneska se to kupuje za pár desetikorun v pytlíku, ale tenkrát to nebylo tak snadno k dostání). Všechny hračky (až na angličáky a nádobíčko) jsem dala klukům k dispozici, tak doufám, že toho jednou nebudu litovat . Je to nostalgie...
Mám schovanou ještě jednu "svátost" - katalog hraček z r.82 ze západu, kde byli různí mončičáci (nejen ti barevní, co se u nás prodávali, ale přímo celé rodinky hnědých krásných mončičáků od maličkých po veliké). Už jen to, že jsem tenkrát zjistila, že na západě obchody hraček rozdávají své katalogy. Jako malá jsem si tím katalogem listovala a říkala si, které všechny hračky bych chtěla. Tenkrát v ČSSR nedosažitelné...

Jak jste na tom s retro hračkami? A jak jste na tom byli s hračkami po rodičích? Já mám schované dva malé plyšové medvídky z padesátých let po mé mamince, jinak jsem hračky po rodičích neměla.