Rozhodně chrániče, aby se nesedřel, když upadne - toho se některé děti bojí strašně. Pak - rovná asfaltová cesta bez výmolů, žádný - ty ostudo, ale spíš pozitivní motivace - tak teď to zkusíme a uvidíme, když to nepůjde, necháme to napříště. A když to nepůjde, v klidu uklidit kolo a pochválit - něco jako - teda, ale stejně, kousek jsi už jel, ani sis nevšiml.
A příště to zkusit znovu.
A my - já běžela a jistila, pak syn věděl, že pouštím, což jsem mu řekla, aby se neotáčel a neupadl a o kus dál stál manžel a chytal - protože syn se bál brzdit, že zpomalí a upadne. Ono to jde rychle, když dítě přemůže strach.
Ale v případě nezdaru neodsuzovat, jak říkám - chválit každý krůček.