Přidat odpověď
Zajímavé téma - hned mě upoutal jeho název a co se pod tím skrývá...
Jsem sestra bratra, jehož manželka mě a mou rodinu přímo nesnáší a "zakázala" svému manželovi (= mému bratrovi) se s námi vůbec stýkat. Bohužel bratr je natolik pod jejím vlivem, že ji poslechne doslova na slovo - jak pejsek. Nechápeme to. Bratr se ženil až 11 let po mojí svatbě, v době, kdy jsem měla už 5tiletého synka a do té doby byly vztahy mezi ním a námi celkem OK, takové normální.
Nyní ta nevraživost jeho manželky došla tak daleko, že ani smrt mé maminky na tom nic nezměnila - nekomunikujeme a nestýkáme se dál....i když já - celoživotní naivka - myslela, že nyní se to změní. NEZMĚNILO.
Bratrově manželce jsme nikdy nic neudělali, velice vlídně ji přijali do rodiny a dávali jí od počátku najevo svou přízeň. Ona to - asi - vše chápala a vidí jinak. S mou maminkou (= její tchýní) si "nesedla" nikdy, ač se maminka snažila, jak mohla, tak NIC. Bratra je mi až líto, ale je to jeho život a jeho manželka. Otázka je, jestli je v takovém "uspořádání" vůbec šťastný....
Ale každý žijeme jenom svůj život a nikoliv život toho druhého.
Předchozí