Arsi, měla jsem možnost se seznámit s tím, jak to bylo v Jižní Africe, když tam skončil apartheid. Černoči jásali a volili Mandelu, protože jim řekl, že i oni můžou mít domy, auta, hodně jídla a taky ty kartičky, co je šoupnou do bankomatu a vypadnou peníze. Akorát jim neřekl, že budou muset pracovat. A chodit do školy. A taky se ve škole učit. Takže po volbách to černoši chtěli. A začali přicházet na to, že když jsou nevzdělaní a neumí se ani podepsat, že je nikdo do práce nevezme. Hodně bílých z Jižní Afriky odešlo, protože tam přestalo být bezpečno, stahovali se tam černoši z hodně zemí, pracovat se jim nechtělo, ale měli hodně dětí a měli hlad. Dnešní situace je taková, že běloši žijí na oplocených farmách, kolem drátěný elektrický plot, uvnitř smečka hlídacích psů. Tu a tam už je i černošská inteligence, ale jde to hodně ztěžka. Přitom apartheid tam trval stejně dlouho, jako u nás komunismus. A u nás měli za komunismu VŠICHNI možnost chodit bezplatně do školy a učit se. Někteří holt na to dlabali a jejich politikou bylo rodit děti. Promiň, otázka nezní, co se s tím dá dělat, sociální dávky to nezachrání. Otázkou je, JAK DLOUHO je budeme živit a KDO je bude živit. Nám se zvýší daně a jim se zase zvýší počet dětí? Jak dlouho to asi tak vydržíme? A že by se mi chtělo na podobné lidi dělat, to se mi teda fakt nechce. A podle toho, jak to mají v JAR bych řekla, že hodně lidí bude uvažovat o emigraci. Kdo jim pak ty dávky bude potom dávat? Pámbu??