Já jsem si v pátek splnila sama svoje velký přání, a koupila jsem si noťas. Není to obyčejný noťas, je zázračný. V době po rozvodu jsem si říkala, že takovou věc, jako našetřit na počítač, vůbec nikdy nedokážu. Byl to takový můj hodně vzdálený sen, byl tak moc vzdálený až bylo lepší na něho zapomenout.
Myslela jsem si, že se nikdy finančně nezvednu, že nikdy nemůžu našetřit, všechno bylo zoufalý. A teď, rok a půl po rozvodu, se mi podařilo, jakoby zázrakem, zvednout se ode dna, a pomalu pomaličku jsem šetřila, až bylo našetřeno, korunka ke korunce... Prostě v pátek byl ten velký den, kdy jsem ukončila "odhuby utrhávání" a šla jsem si počítač vyzvednout.
Cítila jsem se posvátně. Pořád se tak cítím, cítím se symbolicky, se svým počítačem v posteli, že jsem to dokázala. Je to symbol toho, že je dobře