Jé, já mám taky tendence vysvětlovat, co jsem čím chtěla říct, když se někdo proti něčemu ohradí.
Co se fotek na kalendář týče, tak zásadně vybírám takové, kde s mužem nejsme (protože mám pocit, že na nás dospělé nejsou vůbec rodiče zvědaví) a když už se stane, že na kalendáři přistane fotka kde jsou děti s mužem (což je snadné, protože 99% fotek fotím já), tak se pak snažím najít jednu, na které jsem i já, aby jako "zjevení se" bylo vyvážené(a třeba mí rodiče neměli řeči, že jakto, že se mnou tam není fotka, když s mužem je...). Jako takhle, mí rodiče mého muže berou, jako že ok, ale že by ho museli mít na fotkách, to fakt ne, a ten kalendář je většinou primárně pro mou původní rodinu. To že patří ke mne je jasné tak jako tak. Tak třeba to tvůj bratr bere tak, že když on má na fotkách na kalendář(či co jste to dělali) svou ženu, tak ty tam taky máš hodit fotku s tvým mužem.
Svého bratra vidím taky ráda - když mne to nestojí nějakou extra námahu, takže si radši počkám, až přijede k rodičům, než abych se za ním táhla x-set km. On to má naštěstí stejně. Jinak si vystačíme s emailem a abych pravdu řekla, tak si radši píšeme, než povídáme (na rozdíl od naší sestry, ta je jediná ukecaná).
Tak nevím, se mnou coby sestrou bys asi pěnila taky ... má sestra občas pění z nás obou. A přitom mi přijde, že s ní jednám tak, aby byla spokojená a nestrádala, ale naše pohledy na věc se často míjí.