Myslím, že to prostě špatně čteš, vkládáš tam jiné významy, předjímáš cosi. Zamysli se nad sebou, obvykle druhé soudíme podle sebe. Takže když brácha napíše něco nějak, tak ty si pod tím představuješ něco jiného, protože sama bys to tak nejspíš pojednala. Když se ti někam nechce a napíšeš to třeba jako tvůj bratr - rád bych vás viděl, ale mám moc práce, nechce se mi cestovat - myslíš to jako větu oznamovací a nebo budeš očekávat, že druhá strana bude žadonit, abys přijela a ty se necháš prosit, protože tě to utvrzuje v tom, že o tebe opravdu stojí (třeba)...
Když je něco napsané, tak tomu sami dáváme určitou dikci, ale ta není pisatelova, ale naše vlastní a odráží stav naší mysli vůči němu, bohužel se stává, že nečteme dobře a z toho pak vzniká spousta nedorozumění.