"Podryvani autority vidim jako to, ze ty uspavas svym stylem a manzel prijde a zacne kritizovat." jj, TOHLE je podrývání autority, které se v pubertě dětí vymstí oběma rodičům.
Můj měl talent na to, přicházet domů ve chvíli, kdy už jsem samou výchovou byla úplně běsná a ječela jak fúrie. Nikdy se nezeptal, co ti kluci zase vyváděli, že mě tak vytočili, vždy okamžitě hlásil "furt po těch dětech jenom řveš". Ve 13 letech na vánoce synáček odcházel manifestačně z domova, protože maminka na něj ječela. Což naštěstí konečně drahouš pochopil, vrazil mu pár facek a dotáhl ho domů. A od té doby jsme výchovné problémy řešili mimo dětí, ale on si to prostě nechtěl uvědomit (že mě nemá kritizovat před dětma), dokud to nekoupil od syna.
A protože naše děti jsou jinak hodné, tak dnes jako dospělí se těmto vzpomínkám všichni společně zasmějeme.