Když tchýně chystala pohoštění na své šedesátiny, zapomněla, že dala vařit vejce, a odjely jsme spolu na nákup.
Zbytek by měl povyprávět muž, který přišel první domů....tehdy tříměsíční štěně se mu podařilo vzkřísit (bylo o dvě místnosti jinde než dotyčná vejce)...ostatní následky byly postupně odstraněny, i když jakýsi závan tam ještě pár měsíců přetrvával....

Jednou jsem odjela na několikadenní pobyt bez náhradního spodního prádla a ponožek (bez možnosti si to koupit, a přitom mezi lidmi), a při každém balení mám tendence zapomenout micí potřeby a ručník....

A protože kdykoliv někam odjíždím, tak něco zapomenu, už jsem si to v hlavě nastavila jako pravidlo a jen se snažím, aby to bylo něco co nejméně důležité, něco, co se dá koupit nebo se bez toho jde třeba týden obejít....taky proto, když má něka jet na delší dobu, tak si třeba už týden dopředu začnu psát seznam a balím pak podle toho seznamu. Co je na papíře pak už zabalit nezapomenu a v délce několika dní je poměrně pravděpodobné, že vše důležité napíšu....

Děti nezapomínám, psy jen v různých místnostech, kam zavíráme a to jen tehdy, když si nevšimnu, že se mi tam některý vetřel...ale tak nějak má divný pocit, když něčeho nejsou čtyři kusy....