A jednou jsem posadila psa u cesty (když jde před námi navolno a jede kolo, dám povel sedni aby nevběhla kolistovi do cesty) pes se posadí a kolista ji prostě objede. Spokojení všichni.
Ale tenkrát ona seděla, seděla, my prošli, ona seděla - nějak to brala jako trénink povelu zůstaň (který jsem ale neřekla!). My zakecaní jsme šli dál že pes furt sedí jsme si nějak nevšimli. Nejsem zvyklá si psa na vycházce moc všímat, jde si po svém a většinou před námi, nikoho neobtěžuje a usměrňuji ji jen kvůli jiným psům nebo kolům... Jenže najednou zjišťuji, že pes před námi není, otočím se a za námi se téměř plížila - chudina se bála, že jí vynadám, že tam nezůstala sedět