Přidat odpověď
Hele, fakt to není sranda a pak i na tvojí psychiku, představ si i variantu, že vám to tam at´ už je to kdekoliv, nebude klapat, neshodnete se na něčem zásadním, věci nebudou tak, jak jsou naplánované a vztah bude na ztroskotání. Co budeš dělat? Jaké jsou záložní varianty pro tebe a děti? Jaké budeš mít jistoty? Jak se tam odtud dostaneš, když se třeba stane neštěstí a manžel umře?
....já jsem možná psychopatka, ale tohle prostě v sobě vždy řeším. My jsme vždy byli ošetření nějakou smlouvou, která nás vázala k ČR. Věděla jsem, komu tady mohu zavolat. Ony totiž, určitě už jsi sama pracovala a víš, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. A to je takové pravidlo asi všude. Je fajn mít hezké vyhlídky, i my je ted´ do Číny celkem máme, tak zoufale asi manžela chtějí, že mu zatím ochotně podepíší všechno. Když jsme šli na Slovensko, kam ho taky tak strašně chtěli a potřebovali a naslibovali hory doly i s Horákama, tak za rok se změnilo vedení a za dalšího pul roku znova a za 4 roky se změnilo vedeni 4x a už těm co byli druzí bylo naprosto jedno a ukradené, za jakých slibu a podmínek jsme tam šli a co máme ve smlouvě. Ono je to snadné řici, tak já novou smlouvu nepodepíšu. Tak oni ti řeknou běž. Když nemáš děti, tak třeba i jdeš, ale když musíš odvléci zase někam celou rodinu, protože jsi šel do kraje s nízkou nezaměstaností, nemužeš čekat, že tě tam vezmou všema 10, ale že se spíš zase budeš harcovat někam jinam a každé nové místo znamená řešení a finanční zázemí viz. muj první popis.
Předchozí