Přidat odpověď
Po pravdě, nestíhat třeba s mininem uvařit, přišlo by mi to zvláštní. Mimino se odložit dá, na to, než strčím kuře do trouby jistě. Jde spíš o to, jestli ho matka odložit chce, nebo se s ním radši ňuchmá. Neodložitelné děti neexistují, každé mimino někdy spí, i to uřvané. Většina mimin taky pořád neřve a pokud je chováno skoro nonstop i při kňourání, je to spíš osobní libůstka té matky, že prostě dává přednost tomuhle a nemá potřebu stíhat nic moc jiného. Samozřejmě, každá taková bude tvrdit, že má extrémně náročné dítě, ve skutečnosti nejspíš úplně průměrné, je to spíš o přístupu, jestli stíhat chce. Někdo tvrdí, že se nemůže ani vysprchovat, jiný si stoupne po sprchu, i když mimino zrovna napadne brečet, protože to prostě bere pragmaticky, že z té sprchy nebude vyskakovat a že i to kuře někdy do trouby dát musí a někdy musí naládovat pračku.
Slyšet generace našich matek tohle, asi by se značně smála, protože i ony měly mimina a kupodivu je musely odložit z ruky nejen kvůli vaření, ale i kvůli praní a ručnímu máchání plen a jiným časově náročným aktivitám.
Na druhou stranu chápu, že je to i určitá forma sebepropagace. Z čistě sobeckého hlediska je pro ženu jistě lepší, když neustále inzeruje, jak se s dětmi nedá nic stíhat, než aby stíhala, ale musela hodně zapnout. Pak by se to od ní očekávalo pořád.
Podle řečí tady na rodině, i když nevím, jak a nakolik pravdivých pravdivých, mám někdy pocit, že jsou lidi, co tomu vymezování a aktivní propagaci svých zásluh opravdu věnují značně času. Tam je směřována jejich energie, víc než na ty skutečné zásluhy.
Ssvynka to nedělá, to ale neznamená, že je doma šikanovaná, nebo pod pantoflem. Prostě to bere tak, že odvádí svůj díl práce, stejně jako partner a necítí potřebu to pořád inzerovat. Škodolibě vzato, asi to ani inzerovat nemusí, protože to její partner oceňuje automaticky.
Předchozí