Alraune, mě jsou cizí oba principy - i dovářet jídlo na určitou hodinu a to přesně, ale i čekat, až se dostaví manžel z práce, aby mi a dětem uvařil.

Osobně je mi vlastní princip - jsem-li doma s dětmi, uvařím já. Uvařím tehdy, když uznám za vhodné s ohledem na děti. Má-li partner zájem se najíst, může si jídlo ohřát po příchodu domů. Nemá-li zájem, vezme si rohlík. Není nutné vařit každý den čerstvé.

Rekla bych - zlatý střed, ale pochopitelně nemám mandát na jediný správný názor na život a chod rodiny.