Proč jim kupuješ kdejakou kravinu? Když ji nekoupíš, tak co, budou kňučet nebo tak? To se dá vydržet, ne? Naučit dítě uklízet je záležitost na několik let, obrň se trpělivostí. Nastav pravidla. Nechtěj po dětech, aby poslouchaly (aby uklízely, protože jim to nařídíš), ale aby prostě dělaly, co je správné. Když nebudou uklízet hračky, hračky budou překážet, někdo do nich může kopnout nebo je zašlápnout, a tím zničit, a žádné další se kupovat nebudou, není na ně místo, děti si jich neváží... Mně občas dojde trpělivost, a když se k tomu nemají, nahážu všechno, co se někde válí, do velkého pytle. V pytli je to třeba několik dní, ono jim to ani nechybí, protože i když mají hraček spíš méně (kdejaké kraviny fakt nekupuju), furt je jich strašně moc. Ale efekt to má - v dalších dnech je doma menší binec a méně dohadování s uklízením Teď jsem měla z knihovny půjčenou knížku Nepořádek, je tam vysvětleno, že v různém věku mají děti různé schopnosti chápat a spolupracovat, tak to je taky dobré vzít v úvahu. Každopádně pohrůžky jako "když ty ne..., tak já ne..." se snažím nepoužívat, leda pokud je tam souvislost (Když nestihneme uklidit včas, nebudeme si moct přečíst pohádku...).

A nepřežeň to s tou důsledností, já jsem vypozorovala, že na absolutní důslednost rodiče reagují děti rovněž důsledností (=umíněností)