Nevím - je to asi v gestech a způsobu chování - vím, že když jestli má nějaký pes někoho kousnout, tak mezi lidmi si na 100% vybere mě.
Myslím si, že jestli někde bude nějaký agresor se rozhodovat k akci, tak tutově se rozhodne v okamžiku, když tam půjdu zrovna já.
No tak neriskuju. A když jsem třeba nemohla zaparkovat u kina, tak jsem zastavila na pitomým místě, abych si doběhla k partě pro lístek, tak vedle zůstal chlapík s tím, že mi pohlídá auto, abych nedostala náhodou botku, když si jdu jen odskočit. A z party okamžitě mi bylo některými muži nabídnuto, zda chci pomoci s hledáním místa na parkování. Pochopitelně jsem to využila.
Možná vypadám jako potencionální oběť, takže agresoři to vědí, ale stejně to vědí i ti slušní, kteří se mě pak snaží ochránit. A já nemám potřebu je odmítat, ale naopak s díky přijímám.