Vůbec netuším, má dvě dospělé děti, byly u nás jednou, jinak se s nima občas vídá, pokud jede "domů", děti bydlí v původní vlasti, když jsem je poprvé viděla (to jsem ještě netušila, že není ani rozvedený), tak údajně děckám řekl až na cestě k nám, že tam budu i já. Vůbec jsem z nich nepoznala, že by rodiče nebyli rozvedení, byl tam určitý odstup (děti mluvili tenkrát jen mateřštinou, kterou já nemluvím, s manželem mluvíme anglicky), takže z rozhovoru jsem moc nepochytila. Dle jeho bývalky, se kterou jsem měla možnost mluvit, jinak moc milá paní, prý furt nebyl doma, když byly malí, dle manžela se dětem věnoval hodně, hrál si s nima, uspával. Mým dětem se věnuje nadstandardně, hraje si s nima, cokoliv potřebují udělá, vezme je na procházku, na narozeniny kupuju dárky dětem já, ale vždy chce přispět polovinou, v podstatě se k nim chová, když to srovnám s jejich otcem, líp než k vlastním. Pokud je na služebce, tak se po něm děti ptají, chtějí na něj počkat až se vrátí, říkají mi, že je jim po něm smutno.