Možná právě proto děti potřebujou nějaké rituály. Aby byly v klidu, i když třeba nejsi doma. My se díváme na Animáčka (dceru baví zatím jen Šmoulové, ale ví, že bráchu nemá rušit), pak se nají (dcera moc nejí, ale je s námi u stolu), uklidí si (ne úplně, ale tak, abych se nepřerazila o hračky), jdou si vyčistit zoubky. Potom s nima jdu do pokojíčku, pomazlím se s jedním - ten vybírá písničku, kterou si spolu zpíváme, pak s druhým to samé. Povídáme si, co bylo ve školce a tak. Cca 15-20 minut. Pak jim pustím pohádku na CD, a jdu pryč. Stejně to dělá i tatínek nebo babička, když jsme pryč. Zkus něco z toho, co bude prostě každý večer před spaním, ať už je hlídá kdokoliv. Nechceš spinkat v posteli? OK, ale nepomazlíme se... To by mohlo fungovat, co myslíš? Přeju hodně štěstí v těžkých začátcích...