Manžel 3x týdně vstává v 5 hodin. Zbytek rodiny by ale ještě potřeboval spát, děti normálně budím až v 6:30. Bohužel je muž tvrdý spáč a jediné, co považuje za bezpečné buzení, je pronikavý zvuk sonaru na mobilu. Mobil samozřejmě nechce mít u hlavy, nechává ho položený někde v obýváku, takže to vždycky spolehlivě vzbudí i někoho jiného, než tam doběhne a zatípne. Co s tím? Klasickým budíkům položeným u hlavy nevěří, aby to hned zamáčknul.

Spíme různě podle toho jak se večer poskládají děti, postele máme ve třech místnostech, a dospělí si většinou lehají tam, kde na ně zbyl kousek místa. Bydlíme v paneláku, takže je všechno všude slyšet.

Klasická scéna - dnes ráno to vzbudilo jednoho ze synů, co s ním spali v manželské posteli, muž ho zaháněl zpět do postele, syn se zaseknul, a šel mi oznámit, že už se mu nechce sppát, a táta ho nutí. Šel za mnou do dalšího pokoje, kde jsem spala s batoletem. Čímž ho vzbudil, batole začalo hystericky řvát a vzbudilo zbytek rodiny. Já jsem naštvaná, s bolením břicha ze stresu a nevyspání, děti pak jsou utahané a protivné - znáte to.

Připadá mi to ze strany mého muže sobecké, není ochoten vymyslet jiný způsob svého vstávání a odchodu (nemluvě o prásknutí dveřmi při odchodu, na klíč se zavírají obtížně, a tím se nezatěžuje, prostě je zabouchne). Pro úplnost dodám, že vstává nikoli kvůli práci (to bych skousla), ale kvůli koníčku, chodí ráno plavat.

Určitě je tady spousta rodin, kde ten nejsilnější spáč vstává výrazně dřív než ostatní, a není prostor pro to, aby spal sám v oddělené místnosti - jak to máte vyřešené u vás?