Také mám syna s "papírem" na nadání a hyperaktivitu.
Rodina to naštěstí chápe bez problémů a jelikož nebydlíme na vesnici, cizí lidé z okolí to neřeší.
Ve školce měl štěstí na učitelky, ve škole bojuje, jak se dá.

V tvém případě to chce jedině trpělivost a nebrat si cizí řeči k srdci, vysvětlovat něco nezainteresovaným lidem asi nemá moc cenu.
Když pár let vydržíš, syn vyroste, bude studovat, půjde si svou cestou a cizí lidi už jeho chování nebudou mít potřebu řešit.