Jsem rozvedená, mám dvě děti a letos od března přítele, se kterým se chceme příští rok sestěhovat. Nicméně už letošní vánoce budeme trávit společně. Nikdy by mě nenapadlo, že právě vánoce budou takový "kámen úrazu". Já mám ráda "svůj klid". Dárky kupuji pouze dětem, s ostatní rodinou (otec, bratr) jsme se dohodli, že si prostě nic dávat nebudeme, že to jsou jen vyhozené peníze, kterých jsme nikdy žádný neměli nadbytek. Přítel má sestru s rodinou a dárky řeší. Respektive mají stanovený "limit" na osobu - 200 kč za který si vzájemně kupují dárky. Sestře volal, co by chtěla - ona, že krém. Tak mě pověřil koupit krém. Mě přijde naprosto uhozené toto rádobyobdarovávání. Osobně bych si radši koupila krém, který mě vyhovuje a nechala toho druhého, ať si za své dvě stovky koupí něco pro sebe. Totéž má v podstatě s rodiči. Když jsem viděla jaké nesmysly koupil, jen aby něco koupil, nevěřila jsem. No ovšem pořád by to byla jeho věc, kdyby mě nenutil koupit dárky i pro moji rodinu. Snažila jsem se mu vysvětlit, že sice můj bratr s rodinou se přijdou asi na chvíli podívat, ale dárky by je přivedli jen do rozpaků, protože je nečekají. On na to, že bratrovi koupí aspoň láhev vína (ale co synovec a švagrová??).
A další věc jsou vánoční návštěvy. Já přiznávám, že je upřímně nesnáším. S otcem bydlím v jednom domě, takže se na štědrý večer potkáme, bratr přijede na chvíli, ale jiné návštěvy nepěstuji. Přítel je zvyklý z rodiny, že se všichni snaží stihnout navštívit. Já jsem letos neměla víc jak dva dny dovolené vcelku a moc se těším, že konečně budu mít téměř dva týdny volna. Plánovala jsem prostě nedělat NIC. A teď to vypadá, že budeme ty dny trávit na cestách..... CO s tím?????