Mám dětství spojené s foukaným žloutkovým cukrovím, těšila jsem se na něj hned po dárcích. Všechny 4 děti jsme se na něj vrhaly a vždycky zmizelo jako první. Naprosto bezkonkurenčně ho uměla moje mamka, ale pamatuju se, že jí to stálo mnoho nervů, protože se z formiček většinou hůř vyklápělo. Já ho dělala jen jednou s nevalným úspěchem. Od tý doby jsem se na něj vykvákla, ale vzpomínka zůstala hodně silná