Aneb nejspíš budu následovat Montyina příkladu a číst u odpoledního čaje bulvár, protože u toho se člověk aspoň zasměje. A nebudu číst bulvár, který se tváří, že bulvár není, protože po odchodu Bílka (a to už je pár let) Reflex nic jiného než bulvár není. Je mi to jasný dlouho, ale stejně tak jednou do měsíce na web Reflexu nakouknu a utvrdím se ve svém přesvědčení. Tudíž nakukování nechám, ale ještě předtím JXD a jeho pohled na autisty - a jejich matky. A to jsem si těsně předtím říkala, že s článkem JFD o Landovi jakožto těžce nemocném člověku můžu bez výhrad souhlasit, no a pak to kluk takhle zazdí
Oč konkrétně jde. JXD píše o kauze matky pečující o dítě s kombinací autismu a mentální retardace. Píše, že matka to má nesmírně těžké, s čímž se nedá nesouhlasit, a dal by se o tom sepsat poučný článek o každodenním životě rodiče postiženého dítka a s čím se musí potýkat.
Nikoli.
Článek je manipulátorská štvanice proti matkám obecně a matkám postižených dětí extra, protože jsou to vesměs stvoření s vymytým mozkem, podléhající vidinám, dojmům a očekávání, neschopná posouzení situace a samostatného rozhodnutí. Na vině je samozřejmě oslabená mužská role a pozice manžela v rodině, protože jeho svatou povinností je nesvéprávnému tvoru jménem matka dítě sebrat a dát do ústavu.
Článek je souhrn mimózních tvrzení o autistech. Podle PhD JXD autismus ve většině případů znemožňuje jakoukoli socializaci. V téměř devadesáti procentech případů se autismus pojí s mentálním postižením. Autisté jsou hyperaktivní, destruktivní, prakticky neschopní komunikace a dávají najevo libost jen při jídle a masturbaci. Po pubertě masturbují neustále, nejsou-li utlumeni léky. Dospělý autista beze zbytku naplňuje středověkou představu zuřivého blázna.
Článek je přesně to, co poštívá většinou populaci proti jakékoli odlišnosti a ve výsledku vede ke kauzám typu té, kdy se lidé třásli hrůzou při pouhém návrhu, že by se v jejich blízkosti mělo nacházet chráněné bydlení pro autistické lidi (nevím už, kde přesně to bylo), i daleko horším věcem.
V článku zcela chybí informace, že existují lidé, kterým se navzdory nepřízni osudu a dalším klackům pod nohy od společnosti i bezprostředního okolí daří skloubit roli matky/otce handicapovaného dítěte s rolí příčetné lidské bytosti, občana, pracovníka, kamaráda a rodiče dalších dětí. Že je tu zatím pořád možnost poradenství a odlehčovacích služeb. Že autismus je širokospektrální záležitost a jakkoli je opravdu v TV a filmu idealizována a zobrazována jako cool věc, jsou autisté, kteří dokáží vést úplně normální život nebo k tomu potřebují jen menší dopomoc. Že nejsou jednolitou masou a mnozí komunikují, touží po kontaktu a projevují city jako kterýkoli neautista. Že jsou holt ňácí, ale takoví jsme všichni.
Nijak tím nerozporuju, že jsou opravdu lidé, kteří jsou z péče o postiženého potomka opravdu vyřízení, zoufalí a pomoc potřebují. Že jsou situace, kdy dochází k jejich zničení a sebezničení, kdy si nemohou najít čas a síly na zaměstnání, koníčky nebo své ostatní děti a kdy takový stav vede k problémům, které se třeba už ani nedají napravit. Že dilema domov nebo ústav je bolavé, ale naléhavé, a že i když zvítězí domov a pro tuhle chvíli vše v mezích možností funguje, neznamená to, že ten problém nebude ještě palčivější ve chvíli, kdy bude dítě dospělé a rodičům budou docházet síly a zdraví.
Jenže o tom všem by se dalo napsat bez senzacechtivosti a nebulvárně a to by holt nebylo ono, že jo...
Chjo, půjdu odpovědět na mail své nevlastní sestře s Aspergerem, dvěma vysokými a doktorátem, abych ji upozornila, ať tlumí své destruktivní sklony. Zatím mi napsala, že až přestane masturbovat, půjde zmlátit JXD, aby mu potvrdila za prvé agresivitu autistů, za druhé oslabení mužů v západní společnosti.
P.S. Na článek samotný jsem nereagovala, protože to, že je zamindrákovanej kokot, jsem před pár lety řekla JXD do očí a nerada se opakuju :) Jen si říkám, jestli jsem mu neukřivdila, protože to v jeho případě vypadá na psychickou poruchu a není košer se nemocným lidem posmívat a nadávat jim.
Bez ohledu na to, že mě ta hlava omlácená o stůl při čtení jeho výplodů fakt bolí...