Já nevím, já jsem v jejím věku měla 2 děti, takže jsem plynule z odpovědnosti k rodičům přešla k odpovědnosti nové, takže pro mě bylo vždycky normální se tak nějak zajímat, co dělají lidi, který ke mě patří. Neříkám, že jsem neprošla krizí vztahu k matce, to mi bylo tak 35, ale nemělo to povahu pubertálního chování.

Je pravda, že obecně nejsem úplně ztotožněná s tím, jak teď žije a tady bych připustila, že je to její věc. Nemyslím si ale, že mentoruji nebo vyvádím, jenom čekám, že 2 dospělý rodinou spřízněný ženský nebudou v rovině "ona vypráví, žije přemejšlí, je úžasná, překrásná, přechytrá" a matka by měla být ráda, že se uráčila dom.

Řekla mi, že se 24 let překonávala a teď už nebude:), kdyby jí bylo 14, dam jí facku, jakože jsem děti nikdy nemlátila.