U nás to právě stýskání z jejího pobytu ve Francii nějak zazdilo, když jsem ji v lednu vezla na Ruzyni, plakaly jsme, ač bydlí od 19 let na privátě, nějak mi to "přišlo".
Když se vrátila, asi jsem čekala, že si to vynahradíme a ono prdlajs, je rozjetá a má mě na háku. V lednu odjíždí opět.

Já se momentálně trochu potýkám s existencí, chybí mi odvaha k razantnímu řešení toho, že jsem přišla o práci díky krachu cestovky, žiju v levelu paní domu, s tím, že si po chvilkách něco mastím a furt se mi to nelíbí, nikdo mě v tom extra nepodporuje. Potřebovala bych si to probírat s někým..

Zufi, ať ti to uteče, bacha na příjezd.