Ano, bála jsem se, ale dopadlo to tak, že po návratu z práce, rychloúklidu, pomazlení a vyprávění s dětmi, už nemám na nic jiného energii. Ráno vstávám v 5 hodin, takže neexistuje, abych se např. v sedm nebo osm hodin večer sbalila a šla si někam zacvičit. To už ukládám děti a sama se pomalu chystám do postele. Na MD jsem chodila 3x týdně do posilovny, vyloženě mě to naplňovalo a byla jsem rozhodnutá, že budu pokračovat dál, i když budu chodit do práce. Bohužel na to nemám sílu (čas by se i našel, spíš na úkor spánku). Takže místo toho 3x doma vlezu na Orbitrek a mám pocit, že pro sebe aspoň něco maličko dělám. Až děti povyrostou, třeba to bude lepší. Ale teď je jim 3 a 5let a to se opravdu nedá. Nechci jim brát čas strávený se mnou, když jsou tak maličký. To si radši spolu zajdeme do cukrárny.