Většinou hned po příchodu domu sundám brýle a vyndám sluchátko - a rázem jsem v jiném světě : -)))
Pracuju doma, takže pokud jsem sama, tak mi je pohodlnější ho nemít a neslyšet "ruchy" okolo - protože nejsem zvyklá a pak pátrám, co to je - lednička, rybičky, sousedi : -)) Zvonek mám přenosný a zesílený, nebo všichni vědí, že případně mají volat na telefon...
Když už je doma syn, tak si ho někdy beru - ale on mluví tak strašně nahlas, že ho nepotřebuju.. a pokud hraje na flétnu, tak jsem šťastná, že můžu "vypnout"...
Takže nosím ho víceméně trvale, neměla jsem ho akorát třeba na vodě, u moře a tak... a to jsem pak fakt hluchá... ale podle mě úplně stejně, jako když jsem ho nenosila, jen teď mám to srovnání... A samozřejmě záleží na barvě hlasu, někomu rozumím relativně dobře i bez, někomu špatně i se sluchátkem... Dělala jsem si i srandu, že si chlapa musím hledat i podle frekvence : -))
Jo a že už fakt nevnímám, že ho mám, dokazuje můj zážitek od moře... Nikdy, ale fakt nikdy se nepotápím a ten den mě zrovna napadlo, že to synovi ukážu - zajela jsem pod vodu, ven... a najednou šla z dálky kamárádka a mě došlo, že je něco špatně, když jí slyším : -))) ... hned jsem letěla fénovat a naštěstí to přežilo bez újmy...