Nikdy je nevyvedeš z omylu a jestli si to myslíš, že máš nějaký chytrý odpovědi, který Ti k tomu pomůžeš, tak jsi vedle jak ta jedle
Mého kamaráda dcera s rodinou se k nim dali. Když byly děti malé, tak se to prý s nimi ještě dalo, jak přesáhly 12 let, byly už totálně zfanatizované.
Bydleli ve špeluňce - no a, to přece stačí. Poskyli jim patro ve svém domě, kvůli dětem, a když stanovovali úhrady za elektřinu, vodu a topení - tak se urazili, nikoho přece nenutili. Pomoc se dřevem nebo skládání uhlí - naprosto v klidu odpověděli - nikdo vás k tomu nenutí /jako to dělat/ a my to nepotřebujeme, takže od nás nic nečekejte. Pomoc přijímají stylem - když chceš, tak nám pomož, ale oplátku od nich nesmí nikdo čekat.
Říkal mi, že se s tím dlouho nemohl smířit a tak udělal regulérní nájemní smlouvy a celá rodinka se sebrala a přestěhovala na jakýsi statek jehovistů, kde budou prý žít bez teroru, co zažívali u toho mého kamaráda. Už je neviděl 10 let a když se vydal na ten statek se podívat na dceru a vnoučata, dozvěděl se, že jsou jinde a on neví, kde.