Přidat odpověď
Pro mě je každý člověk za prvé Božím obrazem, i když porušeným, kvůli hříchu. Za druhé, za každého, věřícího i nevěřícího, zemřel Kristus na kříži. Vážím si proto každého člověka z těchto důvodů. Bůh miloval všechny lidi, věřící i tehdy než uvěřili. Nicméně to neznamená, že daruji svůj párový orgán každému cizímu. Fakt ne. Ani nedám na potkání bezdomovci 30 tisíc do ruky, aby nemusel žít na ulici. Bezdomovce si domů nenastěhuji, důvody v podstatě jak u kohokoli jiného (věřícího, nevěřícího). Nechci, aby mi vykradl kvartýr. Pak nežije-li člověk sám, tak první zodpovědnost je vůči rodině, pak vůči cizím. Člověk ze sboru mi bude bližší než křesťan z jiného sboru či jiné církve, případně jiné země. V případě záplav vidím potřebnější udělat sbírku pro české křesťany, pak i pro lidi obecně. Až potom bych uvažoval o pomoci pro katastrofu v Japonsku či někde v Africe.
Věřím, že Bůh ode mě očekává pomoc lidem. Těm co jsou nejblíž, tam nejvíc, čím jsou lidi dál, tím méně. Na světě žijí miliardy lidí v chudobě a hladu. Ale jako potřebnější vidím pomoci spíš tomu, kdo má nedostatek v naší zemi. Pomoci někomu ve sboru, sbor pomohl i řadě nevěřících lidí, přestože většinou když pomoc skončila, tak skončilo i chození těch lidí do sboru. Určitými penězi jsem přispěl - a sbor trvale přispívá do tzv. adopce na dálku. Jenže to se platí škola jedné dívce v cizí zemi a sociální pomoc je více orientovaná na lidi zde.
Předchozí