Náš nejmladší byl šílenej uřvanec. Nebylo snad 5 minut (kromě kojení), že by neřval. Moc si z toho období prvního roku nepamatuji, teda kromě příšerného řevu a řevu. Starší děti rostly jak dříví v lese, resp. se zavíraly do pokojíčku, páč je ten řev taky ničil. Ač jsem normálně klidná bytost, tak jsem byla v tý době šíleně nervní a hned jsem vylítla. No nic moc povzbuzení pro tebe, ale myslím, že je fér napsat, že né vždy je s miminkem jen pohoda a radost