nám se osvědčilo, že co nechtějí dělat dítka samy od sebe (resp. když jim to nabízíme/nutíme my), je najednou zaujme, pokud můžou pozorovat nějaké děti které už to umí. Jen pozorovat, my po nich nic nechceme (a nemáme blbé poznámy ´typu "podívej jak to tomu chlapečkovi jde, vidíš, nic to není"). Máme jedno takové hřiště kde se jezdí na kole a bruslích a jsou tam i takové složitější prolezjky ... Jen prostě zjistí že se to dá, omrknou jak a pak si samy řeknou že by třeba chtěly to kolo/brusle.
No a s vodou podobně - plus havní část úspěchu byla v tom, že jsme chodili do bazénu (venkovního) skoro denně (v létě, byli jsme na jihu), a opravdu den ode dne dělali větší pokrok, odvažovali se pokaždé víc, a z neplavců a nepotápěčů se stali skokani a potápěči a ze sedmileté i plavec...