Tobě musí napsat právě moralistka. Dokonce i moralistka má smysl po pochopení a notnou dávku empatie. Ale moralistka ví, že alibismus, utěšování, povzbuzování v tom špatném slova smyslu nevyplodí nic dobrého. Tak to prostě je. Stejně jako fakt, že je neskutečně sobecké "krást" lásku z jiného vztahu. Toto se stoprocentně vrací jako bumerang a bude tak dlouho, dokud to nepochopíš. Alias z každého hříchu /čistotně řečeno/ se po čase vyvrbí nemoc. Cesta je přijmout svůj stav, být pokorna, neočekávat a radovat se z maličkostí, z toho, když někomu pomůžeš, protože nejsi tu sama pro sebe, ale pro ostatní. Možná tě překvapí, kde se ukrývá pravá ryzí a trvalá spokojenost. Dál už není třeba popisovat. POkud přidáváš váhu tomu, že s tebou má lepší sex, nebo si víc rozumíte.....po tak dlouhém čase straveném ve vztahu s kýmkoli i ty dojdeš jednou do fáze, kdy se potkáš s tvým milovaným s přesným opakem a budeš vystavena situaci, kdy toto budeš třeba řešit. To je normální.