Taky jsem se nepovedla, Poslouchala jsem to celých 20 let denně a po odstěhování pokaždé, když s máti mluvím.
Srandovní je, že ona se vlastně nikdy nesrovnala sama se sebou a za vlastnosti, které sama na sobě nenáviděla a které jsem po ní zdědila, mě celé dětství ničila. Napopak moji mladší sestru, která měla všechny ty vlastnosti, které máti chtěla mít, protěžovala...a dopadly jsem obě blbě ve vztazích, ale sestra je alespoň profesně velmi úspěšná. Jen se máti zdá nespravedlivé, že moje děti, ač mají alergickou zátěž od obou rodičů, jsou prakticky bez projevů, zatímco ty sestřiny (v zájmu kariéry velmi brzy odstavené a vycvhovávané profesionály místo mámy) jsou pořád nemocné.

Tyhle poznámky buď pouštím druhým uchem ven, nebo si pořádně rýpnu, když mám náladu. V podstatě je mi jí líto.