Tak to bylo u nás vždy, vím, že jsem "nepochopitelně" jiná
, ale vždy jsem byla ta, která všechno zvládá a žila jsem si svůj život podle svých představ, ale ona to respektovala, protože si myslela, že jsem tak spokojená. A vím, že ji v podstatě teď trápí, že je toho na mě hodně, kdybych bývala jiná (tedy jako ona), tak bych to měla v životě jednodušší, je naštvaná na mého bývalého a chce to dát nějak najevo a chce, abych to dala najevo i já. Ale mě nestojí za to se s někým hádat, vyříkavat cokoliv, vypustila jsem ho z mého života a myslím, že docela úspěsně i z hlavy, ale jí to přijde neadekvátní tomu, jak se k nám zachoval.