Moje děti nemají úplně nejlepší stravovací návyky, ne že by jedly fast food, to ani nikdy neochutnaly, ale nedostanu do nich pomazánky, luštěniny, zapečená jídla (typu smíchej a zapeč co dům dal), zadělávanou zeleninu, nákypy, hutné polévky, domácí lité koláče s ovocem, ovesnou kaši, kuskus apod.

Ze studených jídel jsou třeba zvyklé na pečivo s dražšími sýry typu parenica, korbáče, jadel, balkán. To je pak ale večeře třeba za 30 Kč na osobu, což při našem počtu je dost velká rána. Mají omezený okruh zeleniny, kterou jsou ochotné sníst (rajče, paprika, salátová okurka, jarní cibulka, pórek)- nesmíchanou s ničím a nenastavovanou, žádné lilky, ředkve, řepy apod. do nich nedostanu. Z luštěnin jí jenom jedno dítě čočku, jinak nikdo nic jiného (a já je přitom miluju).

Nenutila jsem je jíst věci, které nemají rády a vařila jsem, co jim chutná. Současná finanční situace mě teď ale nutí na takovouto stravu přejít, aby to bylo levné, zasytilo je to a nebylo to úplně nezdravé. Jsem z toho nervózní, děti mi visí na zástěře a brečí, že mají hlad, ale nabídnuté jídlo nepozřou, raději si dají kus chleba, bílý jogurt nebo cornflakes. Vím, že nejlepší by bylo nechat je vyhladovět, aby to začaly jíst, ale jakkoli jsem odolná vůči lecčemu, pláč "maminko, já mám hlad" mě drásá srdce. Děti jsou hodně hubené, lezou jim žebra, váhově jsou ve spodních percentilech, a bojím se je nechat ještě víc hladovět. Co mám zprávy, tak ani ve škole a školce tomu jídlu moc nedají, někdy snědí jen přílohu nebo taky nic. Ale s tím nic nenadělám, to jídlo tam není moc dobré, co jsem měla možnost ochutnat. Tak aspoň doma aby se najedly.

Jak dlouho trvalo vašim dětem, než si zvykly na jinou stravu a začaly jíst "obyčejná" levná jídla? Jak se vám povedlo je na to naučit?