Já mám štace, od patníku k patníku :) Ráno vstanu a řeknu si, na co se asi tak můžu těšit v průběhu dalších dvou hodin. A těším se, že si koupím koblih, a v práci si udělám kafe, a těším se jak příde kolega, a jak pokecáme, a když uplynou ty dvě hodiny, tak si řeknu, na co se můžu těšit do oběda. A pak na co odpoledne. A takhle jedu, pořád před sebou musím vidět ty šťastný maličkosti. Z toho beru sílu. Každej den.