já jsem vnučka. A není to fér, dětí má babička fůru a vnoučat nepočítaně, hledala jsem pečovatelskou, finančně vyburcuju děti a pomůžu taky, co zvládnu.

Děti bydlí v místě, já bych jim namlátila všem. Můj táta bydlí blízko mne - její dítě, on je tak nepraktickej chlap, že se stará máma se mnou 250 km daleko a děti má ve vsi a jiná vnoučata taky.

Tak pomůžu, protože můžu, ale není to praktický ani levný ani v pohodě, hergot, má děti - i dcery - v důchodu a starala se ještě nedávno, tohle vůbec nechápu. Jediný, co funguje je, že je stáhneme o finanční spoluúčast (ačkoliv mají hluboko do kapes), pak je možná napadne postarat se i jinak. Nebo nenapadne, protože - VONI SI TO MŮŽOU DOVOLIT.

Těch dětí je 7. Vnoučat mraky.
Babičce jsme zařídili všechny operace tady, bývá tu na prázdniny, vánoce, k doktorům oni tak daleko nepojedou...
a taky mi z toho trne v zádech.. a nemám dobrý pocit, "voni to zaříděj" ...