Já mám tedy zkušenost, že se to hodně mění.
Mám také 7-mi letou prvňačku a k tomu 4-letého klučinu. Každý je jiný. Ona byla jako miminko pohodář a i teď je s ní mnohem jednodužší domluva, dá si říct. Oproti tomu je ale také pěkný pokušitel a je celkově taková neklidná a nedokáže se sama zabavit. Syn byl jako mimino nazabití, a stále s ním vedu ve všem mnohem větší boje. Navíc je hodně často marod, takže je celkově jeho pořízení náročnější než dcery. Zase si ale dokáže sám hrát.
Ono co někdy vypadá jako přednost, může být za chvíli problematické a obráceně. Ideální je moc nesrovnávat a nebabrat se v tom.