Ahoj, mě na genetiku poslala dr. automaticky. Krevní testy vyšly podle ní sice "fantasticky" (u dvojčat je to samozřejmě naprosto neprůkazné, ale tím mi nejspíš nechtěla kazit náladu), ale poslal mě asi kvůli věku (o pár týdnů).

Genetička se chovala naprosto příšerně, vypsala okamžitě doporučení na amnio, ale nedokázala podat základní informace – jaké je riziko potratu u amnio dvojčat, jestli existuje jiná možnost vyšetření (neinvazivní co se týče plodů) a hlavně JAK by si představovala případné řešení situace, kdy se zjistí, že jedno dítě je těžce postižené. Všechno bagatelizovala, o dvojčatech patrně nevěděla nic moc – měla jsem stejný pocit, jako zde některé dámy – že snad bere za amnio procenta. Jednala maximálně netaktně, byla jsem z toho úplně vyřízená.

Situaci zachránila kamarádka, když viděla, v jakém jsem stavu – dovlekla mě k další kamarádce (gyndr), ta mi všechno úplně normálně vysvětlila (včetně historek z praxe), společně se mnou vše probraly a poslaly mě do Gennetu na další genetiku.

Tam byla dáma naprosto neuvěřitelná, profesionální, pochopila, že a proč žádám neinvazivní vyšetření, poslala mě na krev a zřejmě zachránila moje děti a možná i mě – v poslední chvíli odhalila Leidenskou mutaci a již enormě vysoké hodnoty srážlivosti krve. Nikdy nepřestanu být vděčná jak jí, tak kamarádkám.
A kdyby ta první genetička nebyla taková čarodějnice, kdoví, jak by to dopadlo.

Tato druhá genetička mi doporučila další dvě vyšetření – tzv. velký ultrazvuk (v Gennetu, tentokrát naprosto neprofesionální doktor) a echo srdce (hodně Downů má srdeční vadu) – a to byl pro změnu naprosto nejlepší doktor, na kterého jsem za celé těhotenství narazila, myslím, že se jmenoval Marek. Bylo jasné, že se vyzná, vše ukázal, vysvětlil, zdůvodnil.