Když jsem se seznámila se svým partnerem, bylo jeho dcerám 12. Bylo to dokonce ještě před tím, než zažádali o rozvod.
Ale manželka již byla "zaangažovaná" jinde.
Děti, díky vhodnému vysvětlení matky, jí přály hodně štěstí s novým partnerem a totéž přály svému tátovi. Snad můžu i říct, že mne vyloženě vítaly - aby táta nebyl sám a smutný.
Takže naše setkání bylo milé, přinesly mi dárky (rukodělné, keramika z kroužku).

Nadcházející puberty naše vztahy mírně vyostřila a nyní, po víc než 4 letech, se vzájemně respektujeme a vycházíme spolu. To je asi maximum, co momentálně lze.
Nutno podotknout, že mi často pomáhaly a pomáhají vlastní zkušenosti s mým dítětem (starším).