Pobavila si mě , díky.
Já:
-mluvím v množném čísle i když jsem bez dětí. Pokud na to protistrana zareaguje, dělám že děti hledám.
- často si brumlám něco pro sebe, zpravidla přesně proto, abych nezapomněla, co chci udělat. Stává se mi to i venku - pokud zaraguje protijdoucí, dělám že telefonuji.
- u pokladny pohybuji vozíkem jako s kočárkem. Pokud ho vůbec nezapomenu vzít, protože jsem zvyklá nakupovat do koše pod kočárem.
- když zapláče dítě v obchodě, mám tendenci dotazovat se, jestli má AU, nebo zda se neztratilo, ačkoliv jeho rodič je po ruce.
- při prohlížení dětského zboží neznámé prodavačce klidně oznamuji, že to (cokoliv) by se líbilo Natálce a to (cokoliv) Terezce.
- minimálně 2x se mi stalo, že jsem manželovi šla dělat nějaké hami...
- když si jdu udělat radost koupí nějakého oblečení, přinesu zpravidla pěkný obleček dětem. U pokladny se dojímám, jak jim to bude slušet a jsem moc ráda, že si to nemusím zkoušet.
- kamkoliv přijedu, sleduji zda je v okolí dětské hřiště a kavárna s dětským koutkem, ačkoliv jsem např. v Praze kvůli studiu a děti sebou nemám.

Našlo by se toho dost...