Ahojky, byla jsme v dost podobné situaci před 4 roky, seč rozdíl byl 14 let a děti dvě a šla jsem do toho. Oni nebyli sezdáni, což bylo jednodušší. Já odešla od svého tehdejšího přítele, protože to neklapalo. Tady jsem našla, co jsem hledala a věkový rozdíl mi v tu chvíli něpřipadal jako překážka. Teď po 4 letech máme svého dvouleťáka, dům a plánujeme druhé/čtvrté dítko. Je to náročné pro mě i něho, ale máme se rádi a děti se mají také rády. Věkový rozdíl je mezi nimi celkem malý, tak si vyhrajou. Bereme si je na víkendy.
Chápu tvé váhání, protože abys do toho šla, musíš být přesvědčená, že to je ten pravý a věřit tomu, že ten vztah je natolik pevný, že vás to nesemele. Jo a musíš ty sama být hodně samostatná a tolerantní, jinak by to nešlo. Jak píšeš sama, děti budou vždycky na prvním místě, ale pokud budete mít svoje vlastní, tak se to pak dá už lépe zvládat. Pro mě bylo nejhorší asi první půl rok po narození syna.