Anni,
on ten můj je taky skvělý, většinou....ale prostě si jednou za čas (co jsme spolu, stalo se celkem 3x) vybere "svou chvilku", má těžký zkrat a hlavně mu vůbec nedojde, že dělá něco, co může pohřbít vztah....on fakt celé ty měsíce, co následovaly, netušil, proč s ním nemluvím, naschvál to od něj nebyl....jen mozek byl na dovolené .
No a pak člověk musí zvažovat, jestli zahodí všechno, co je v pořádku a i víc, než v pořádku a běžné, nebo jestli to dokáže nechat plavat....moje emoční paměť je bohužel hodně silná, takže zapomenout nejde, ale budiž mi ke cti, že i když se nepohodneme a mám vztek, tak mu to nikdy nepředhodím....jen občas, když je naopak dobře, připomenu jen tak mezi řečí, třeba ve chvíli, kdy rozebíráme moje duševní pochody, tak událost připomenu jako příklad, ale bez výčitek....prostě se to stalo a může to ovlivnit to, co následuje....