Ananto, já je miluju všechny, ale jsem spíš skřivan a ráno k dětem vstávám většinou já (nejstarší vstával coby mimino mezi 5 a 6, holky mezi a 7) a večer kolem 8 už melu z posledního. Dětičky už vědí (ti starší dva), že když začnu cedit slova mazi zuby tak je zle a mají se klidit. Nikdo nevydrží všechno a to, že jsi s malou sama je velká zátěž. U nás když jsem už nemohla (kolem půlnoci jsem už nemožná), vyřídil to s dětma manžel, nemít tu podporu musí být hodně těžké