tak jasně, že s ní máš mluvit, ale ne nepřetržitě. já to dělala tak, že když sjme s klukama byla v jedný místnosti, komentovala jsem co dělám, stejně tak, když jsem byli v přímém kontaktu. prostě jsem sio připadala jako pako, ale bylo to třeba: rozepneme kalhotky, kouknem do plínky,...... u her jsme mulivili o těch hrách. na nějaký šaškáričky jsem neměla moc sil, na to měli kluci ostatní osoby. Pohádky na DVD přišly na řadu až tak v jejich 2 letech, na to je Anička ještě malá. Rozhodně jsme nežvanila celej den. Fakt je, že kluci byli dva, takže občas se blbinkama bavili navzájem a to už v tomto věku