Taky mám sedmiměsíční dítě, ale výhoda je, že je v pořadí třetí, takže ho tak nějak nemám moc čas řešit. Dám ho do nosítka a starám se o domácnost a o starší děti.
Mám výhodu, že přítomnost kojence mi většinou nevadí, na nervy mi lezou až starší děti Jsme bez babiček, takže je to někdy dost psycho. Když byli loni na jaře u babičky, až teprve po týdnu jsem se začala rovnat do normálu a taky se mi nějak zoufale nestýskalo
Myslím ale, že je normální, že to člověku občas brnká na nervy. Je naprosto nepřirozený být nonstop sama s dětma.