Podle mě do nějaké míry normální je.
U prvního dítěte jsem ho prožívala jen krátce po příchodu z porodnice, než jsem si zvykla, protože dítě bylo hodně pohodové.
U druhého dítěte jsem ale ve stresu prožila minimálně rok, možná i víc, protože dítě řvalo a řvalo a k tomu jsem měla batole, takže jsem neměla klid ani vteřinu, permanentně po mně někdo něco chtěl - buď jedno dítě nebo druhé nebo rovnou obě najednou. Sedla jsem ke stolu, že konečně něco sním - řev, zavřela jsem za sebou dveře koupelny - řev ... Nedokázala jsem to brát s nadhledem, ten řev mě nervoval, svou roli hrálo i nevyspání. Byla jsem na mateřské s dětmi moc ráda, ale ten rok po narození druhého dítěte byl náročný.