Tak pisatelka píše, že její syn byl takhle poprvé. A musí se to naučit, pojede víckrát a bude vědět, což by tedy měl vědět i ten vedoucí. Jenže to je třeba fajn kluk, kterýmu vůbec nedojde, že co je jasný jemu samotnýmu, vychází z jeho zkušeností a ty děti prostě ty zkušenosti nemají.
A přijde mi normální, když i na výletě desetiletých dětí vedoucí zastaví a řekne - tak, teď se napijeme. Ty děti se prostě napijí, ale bez toho se nenapijí, protože není čas a ani na to nemyslí.
Dcera jako vedoucí byla šokovaná, že děti jsou schopné jít na celodenní výlet v teniskách bez ponožek, ač jim to řekla. Naučila se, že musí to říct a ještě navíc to musí zkontrolovat. Co pak s dítětem, které v půli cesty má krvavý puchýře a nemůže jít. Nebo když zjistí, že začalo pršet a dítě nemá bundu.