Zakládám téma, které výjimečně není moje, ale kamarádky.

S jejím mužem to není k žití, kamarádka je na sesypání, vyhořelá, zničená a vyčerpaná, řekla bych, že na spadnutí do depresí. Muž s ní nekomunikuje, odmítá ji vyslechnout, je lhostejný, netečný, je prý moc unavený a vystresovaný z práce. Pokud už dojde na komunikaci ohledně jejich dalšího fungování, jen na ni křičí, nadává jí, vyčítá, že všechno dělá špatně, za všechno může ona, někdy je sprostý. Do poradny ho nedostane. Pokud se prý kamarádka chce rozvést, ať to udělá. Mají tři malé děti (ve věku 4-9 let).

Mluvíme spolu o tom, ale celé se to neustále zasekává na faktu, že ona nechce byť jen připustit variantu rozvodu, zoufale touží zachovat dětem úplnou rodinu, a tiše doufá, že to třeba někdy jejímu muži dojde a změní se (což je jasné, že samo od sebe nemůže nastat).

Už nevím, co bych jí poradila, jak bych jí pomohla. Zdejší moudré ženy, co vy na to?