Djoo, Berger.. Já mám ráda tu jak Claud maká po tý rozjezdový dráze vo život, zastaví se pozbyv dechu (pak tedy zařve a hlesne "Berger", čímž je porušen požadavek němosti
) načež letadlo mizí v pravém horním rohu plátna, střih a pak už hrobíky, to brečím, stačí, že to píšu ...No a dvojka, když jdou Heřmánkovy děti do Terezína a mávají z toho kopečka směrem k rodnému domku (Smrt krásných srnců)
Láskové filmy mě nějak k slze nedohánějí.