Přidat odpověď
zakladatelko, neuraz se, ale CO PŘESNĚ je teda u nich za problém, že je dotyčná "strhaná, zničená, na dně"? Přehlídla jsem nějakou patologii - chlast, drogy, dluhy, nevěra, manipulátorství manžela ústící v týrání, závažnou nemoc jednoho z nich nebo dítěte, průšvih s bydlením, s rodiči jednoho z partnerů..... nebo jen to, že s ní manžel nemluví o jejich vztahu?
Jestli platí poslední možnost, jak dlouho to trvá? A jak dlouho trvá jejich vztah?
Proč se tak blbě ptám - pokud si představím, že by se tohle přihodilo u nás (ehm, několirát náběh byl), tak ano, je to nepříjemné, dá se reagovat vztekem nebo lítostí, ale taky mírně otupělou pragmatičností ve které se funguje na poloautomat a umožňuje to žít vedle sebe bez hádek (pokud ten druhý vyloženě neškodí, jen nemluví, ale "provozně" funguje). Dokážu si představit, že bych byla naštvaná, zraněná, smutná..... nicméně pokud by ten druhý partner skutečně provozně fungoval (hlavně k dětem), nemyslím, že je to srovnatelné s těmi prvními potížemi které jsem zmiňovala, a z nichž chápu, že jsou lidi zničení a na dně (a obdivuju je, pokud to dokážou překonat).
Předchozí